Ahoj!
Tak jsem zase na cestách. Přijde mi to, že jsem se před týdnem vrátila z Austrálie, ale už jsou to neuvěřitelné 4 měsíce, a tak mám zase roupy. Včera jsem v rychlosti vyměnila podpatky za pohorky a vyrazila s Vojtou, mamkou a její kamarádkou do Slovinska objevovat Julské Alpy. Cílem celé cesty je se vyškrábat na Triglav, o kterém jsme všichni čtyři už dlouho mluvili. Na sbalení jsem měla asi 2 hodiny, takže se těším, že za pár hodin zjistím, že mi něco chybí. Ale jsou samozřejmě věci, na které snad nikdy nezapomenu a bez kterých bych v horách nedala ani ránu.
Jsou to určitě moje trekové boty od Adidasu, které jsem si pořídila nové, po tom, co jsem ty staré totálně oddělala v Austrálii. Zažily pralesy, moře, pouště i skály, a tak měly po dvouměsíčním mučení opravdu dost.
Pořídila jsem si nový batoh, protože ten starý mi ukradli. (Asi před dvěma týdny mi vykradli celý sklep, kde jsem měla víceméně komplet turistické vybavení:(..) Určitě ho uvidíte i na spoustě dalších fotek z výšlapů:))) Celkem mám batohy dva – jeden 65 l na celodenní túry a druhý 35 l – na menší výlety.
Nedám ránu bez proteinových a energických tyčinek, ale neměla jsem vůbec čas si pořídit ty svoje nejlepčí, tak jsem sáhla po těch od Corny. Názory na ně jsou dost kontroverzní, a já se s nimi víceméně ztotžňuju. Složením nejsou nic moc, ale mně neuvěřitelně chutnají. Spousta z vás mi psalo, že jsou odporné i chuťově, a že nechápou, jak někomu mohou chutnat. Sto lidí, sto chutí:) Mojí chuť na sladké dokážou dobře zahnat, takže já jsem spokojená:)
Nikdy bych nezapomněla ani na svoje fotografické vybavení a GoPro. Na cesty většinou beru hlavně širokoúhlý objektiv Canon 10-22 mm, kterým se příroda fotí nejlépe!:)
Poslední dobou jsem si i oblíbila turistické hole Leki, které dokážou dost ulehčit chůzi na delších celodenních trasách, zejména pokud máte na zádech 20 kg:)
Samozřejmě nedokážu žít bez žvýkaček, které mám nastrkané jednak ve svém autě, ale i v mamčiném (kterým cestuji nejčastěji, protože můj patnáctiletý Focus už toho moc nezvládne, haha:))). Ty zase pomáhají na dlouhé cesty po dálnicích:)
No a mým novým přírůstkem do turistické výbavy je Mana. Je to praktická náhrada jídla, která neuvěřitelně zasytí a šetří spoustu času! Na cesty úplně ideální!:) Přidávám si do ní ještě svůj karamelový protejňák a trochu skořice – chutná potom jako perník!:)))
V autě mi ani nechybí ani dobrá hudba (v mém případě dobrá hudba = Kygo, hahaha), bez které nedám opravdu ani rádu. Nejraději totiž cestuji autem a kdybych mohla, tak do letadla vůbec nesedám. Ne, že bych se bála, ale cesta autem mě vyloženě baví, protože cesta je přeci cíl! A po cestě většinou najdeme tolik zajímavých míst, které bychom letadlem vživotě neobjevili:)
