Ahooj!
Akorát sedím v letadle a nemám co dělat, takže tenhle článek bude asi trochu delší. A kam frčím? No, moment, k tomu se dostanu, musím to vzít popořadě.
Bylo 20.12. 21:40. Přede mnou bylo asi ještě 93578 věcí, které jsem potřebovala udělat a všechny měly deadline asi za dvě minuty.
Znáte ten pocit, když toho máte tak strašně moc a všechno potřebujete udělat tak urgentně, že na všechno prostě vykašlete a hodíte si prostě nohy na stůl a jdete koukat třeba na film? Tak přesně to jsem udělala já. Místo psaní seminárky, která měla být odevzdaná do půlnoci jsem se na ní prostě vykašlala, otevřela jsem letušku a šla jsem hledat letenky, kam bych se na Vánoce vypařila.
— Abych vysvětlila můj vztah k Vánocům, ne, že bych neměla Vánoce ráda, ale jsou to pro mě takové zbytečné a zvláštní svátky. Za prvé jsem ateista. Za druhé je mám spojené se zkouškami a většinou i když mám volno, tak se musím učit. Za třetí nechápu, proč by si lidé měli dávat na povel dárky. Když někomu chci udělat radost, tak mu koupím dárek jen tak a nečekám na Vánoce. Ano, mám na mysli komické fronty do Pandory a hysterické lidi v nákupních centrech, utrácející peníze na naprosté zbytečnosti. A za čtvrté nejsem schopná odolat cukroví, které dělá moje mamka naprosto fantastické a vzhledem k tomu, že jsem jediná, kdo ho u nás doma jí, tak ho většinou sním většinu. Takže asi 5 kilo. Což se projeví a břiše a pak jsem z toho akorát rozmrzelá a naštvaná. —
No, zpátky k letušce. Původně jsme měly s mamkou na Vánoce vyrazit do rakouských Alp, ale pořád jsem si pohrávala s myšlenkou, že vyrazit někam za teplem by bylo asi o něco záživnější.
A objevila jsem letenku z polských Katowic do Dubaje za dobrou cenu. Od 22.12. do 28.12. Zavolala jsem to mamce a ta mi přes přemýšlení řekla: „kup je.“
Tak jsem je koupila. Jenže bylo úterý večer a odlet byl ve čtvrtek ráno. Obě jsme musely zrušit ÚPLNĚ všechno, co jsme měly na čtvrtek a pátek, mamka si musela vzít narychlo dovolenou, ale nějakým záhadným způsobem se všechno povedlo. Sice jsme ani jedna od úterý do čtvrtka nespaly, ale zvládly jsme to všechno zařídit a ve čtvrtek v 5:20 ráno jsme vyrážely směr Katowice. Btw přišla jsem ve 3 domu. Spala 45 minut. Začala jsem balit v 5:10 a v mém bytě to vypadá jako po atomovém výbuchu.
Miluju tyhle spontánní výlety! A miluju svojí mamku, která je stejný šílenec jako já v tomhle! Děkuju mami, za to, jaká jsi, jestli tohle čteš! <3
Je to poprvé, co jsem přes Vánoce mimo domov. Ale vždycky si říkám, že nezáleží, kde jsi, ale s kým jsi. To, že máš na Vánoce kolem sebe moře a palmy je už jen takové malé bezvýznamné plus. Důležité je, že jsi s člověkem, kterého máš na světě nejradši.
Mám takové tušení, že mě čekají ty nejlepší Vánoce pod sluncem. Sice jsem si zapomněla kartáček na zuby, ale foťák bych nezapomněla nikdy, takže se můžete rozhodně těšit na pořádnou záplavu fotek, plných sluníčka, 26 stupňů, chillu a jídla! Pokud se mi to podaří a nebudu zaneprázdněná užíváním si tý pohody, tak bude i video! Vlastně jsem dostala k Vánocům od mamky vytouženou elektronickou stabilizaci na GoPro, tak se těším, až jí vyzkouším!:)
A abych nezapomněla, co se mého outfitu týče, tak jsem konečně objevila v Mangu tyhle sametové boty, které jsem tak dlouho neúspěšně v obchodech hledala! Musím se pochválit, že už nechodím v zimě jenom v teniskách, ale do mého botníku přibyly asi troje zimní boty, hahaha:) Letošní zima je zatím docela krutá, takže mi ani nic jiného nezbývá!
Tak se mějte famfárově, přeju všem krásné a klidné Vánoce!
Já minimálně do 25.12. odkládám notebook a dávám si od blogování, mejlů a školy (myslím si že zaslouženou) pauzu.
Pa,
E.
WEARING:
Jacket – Zara
Boots – Mango
Pants – H&M
Sweater – Reserved
Scarf – Gant
Hanbag – Reserved
Hat – Zoot