Ahooooj!
Dostávám od vás spoustu dotazů, jak všechny ty svoje aktivity časově zvládám, tak mě napadlo o tom napsat článek a objasnit vám to, jak já vlastně žiju a jak stíhám dělat všechno najednou. Tentokrát to pojmu z časového hlediska a v příštím článku se zaměřím na finanční hledisko, protože to většině z vás taky vrtá hlavou:)
Takže vezmu to postupně.
ŠKOLA
Jakožto student prezenčního inženýrského studia na VŠ nemusím už chodit do školy denně, takže když si sestavuju rozvrh, snažím se, aby mi cvičení vycházela na jeden, maximálně dva dny v týdnu. To samozřejmě ale vyžaduje to, abych byla ve škole od rána do večera, a to doslova. Na přednášky nechodím (naposledy jsem na přednášce byla před pěti lety v prváku), protože ty prostě nestíhám, ale rozhodně vás nenabádám k tomu, abyste to taky tak dělali, protože na konci semestru mi přednášky sakra chybí a já se můžu přetrhnout, abych všechno dohnala.Co se cvičení týče, tak ty jsou povinná. I pro mě (:D). Opravdu žádný speciální režim nemám. Za celý semestr, což je 13 týdnů je povoleno chybět 3-5x, záleží na každém předmětu zvlášť, takže to si hlídám a vždycky si svoje cestovatelské plány vytvářím tak, abych cvičení nepropásla. Ne vždycky se mi to ale povede, na čež využívám právě ty povolené absence. Když si naplánuju velkou cestu, která mi zabere 2-3 týdny, tak se je snažím plánovat na Vánoce a letní prázdniny.
PRÁCE
Přesně jak nás VŠE učí, tak diverzifikuju riziko. Haha, dělám si srandu, ale nebavilo by mě dělat jen jednu práci a sedět v kanceláři od 9 do 5 každý den. Nesnáším stereotyp a tohle by nebylo nic pro mě, takže mám prací víc. Jak už většina z vás ví, tak se pracuju jako trenérka ve fitku (resp. pracovala, na konci ledna jsem z fitka odešla). Tahle práce mi dovolovala tu nejvolnější pracovní dobu, jakou jsem si mohla kdy představit. Nemusela jsem totiž ve fitku trávit předepsaný čas, ale chodila jsem tam jen na domluvené tréninky se svými klienty, které jsem si sestavovala tak, aby mi nekolidovaly se školou a zároveň aby mi navazovaly za sebou.
Když jsem vyrážela na nějaký výlet, snažila jsem se, aby zahrnoval víkend, abych přišla o co nejméně tréninků. A pokud se mi to nepodařilo naplánovat na víkend, prostě jsem to klientům oznámila a napsala jim tréninkový plán na dobu, co jsem byla pryč. Měla jsem hlavně stálé klienty, které jsem trénovala několik let (takže cvičit uměli, jen se jim nechtělo cvičit samotným) a kteří na moje výlety byli zvyklí, takže to byl win-win.Další moje práce je můj blog. Nerada říkám, že pracuju jako blogerka, ale díky vám všem jsem ve fázi, že bych se samotným blogem jakž takž uživila. Výhodou je to, že můžu blogovat odkudkoliv ze světa a jediné, co potřebuju je laptop, takže to s mými neustálými tripy po světě koresponduje skvěle. Články píšu prostě kdykoliv mám čas, takže svůj laptop tahám po Praze každý den.
Další mojí prací je můj pořad Minuta Módy na Streamu. Nová epizoda vychází každý týden, ale rozhodně nemám čas na to, natáčet každý týden, takže se s Martinem snažíme za celý den, který si na natáčení vyhradím, natočit co nejvíc dílů. Většinou stíháme tak dva/tři, takže natáčíme jednou za dva/tři týdny. Při té příležitosti vznikají i všechny outfitové fotky sem na blog.
CESTOVÁNÍ
Ne všechny cesty jsou mým výmyslem:) Občas se stane to, že nějaká značka mě pozve do zahraničí, takže nějaká část mých cest je v rámci nějaké kampaně. Třeba v LA jsem letos byla s Pumou, která tam pořádala dvoudenní workshop pro všechny ambasadory světa. Když je to nějaká zajímavá destinace, snažím se prodloužit si výlet o pár dní, abych jí mohla prozkoumat ještě víc. Příkladem byl třeba loňský Fjällräven Classic ve Švédsku, který jsem si prodloužila o týden a prozkoumala norské Lofoty, které byly kousek.
Víceméně všechno ostatní bylo řečeno výše. Takže abych to shrnula, když cestuju, tak se držím dvou pravidel:
– snažím se cesty plánovat tak, aby co nejméně zasahovaly do školy a do práce, takže ideálně na víkendy, svátky a prázdniny.
– snažím se cestovat hodně low-costově, což je podle mě to umění, které málokdo umí.
CVIČENÍ
A teď je ještě otázka, jak do toho stíhám cvičit. Vzhledem k tomu, že pracuju ve fitku, skoro vždycky se stane, že mám mezi tréninky volno, takže cvičím v tomhle volnu, které bych stejně nedokázala jinak využít. Jet domu na hodinu a půl nemá cenu, takže cvičení je další win-win. Občas se mi ale stane, že mám tréninky opravdu nasekané hned za sebou a končím v 10 večer. Vzhledem k tomu, že ve fitku pracuju, tak pro mě není problém cvičit mimo otevírací dobu fitka, takže tom případě v 10 v noci nasazuju sluchátka a cvičím do půl dvanácté. Ještě že Tesco v Letňanech je 24/7, takže tam jsem pravidelný půlnoční zákazník, hihi:))
A teď do tohodle programu ještě zkuste začlenit čas na schůzky ohledně spoluprácí, odpovídání na maily, kafe s kamarády, občas nějaké ty nákupy, úklid domácnosti a nebo čas strávený s rodinou… No vždyť to znáte…:)
Na sociálních sítích vypadá můj život neuvěřitelně uspořádaně a budí dojem, že mám všechno pod kontrolou, ale opak je realitou. Žiju neuvěřitelně hekticky, nestíhám nic a dělám sto věcí najednou. Jenže mě to takhle baví. Baví mě chodit domů o půlnoci a ráno se hrabat ještě za tmy z postele, abych toho za den stihla co nejvíc.
Jestli jsem na něco zapomněla, tak se ptejte, ráda odpovím! :)))
E.