Ahoooooj!
Musím trochu napravit moje blogový zpoždění oproti mému Instagramu, takže je tu další post, tentokrát z Rakouska/Německa, kam jsem vyrazila hned ten den, co jsem se vrátila z Izraele/Jordánska, abych se trochu ochladila. To počasí v Izraeli mě totiž napůl zabilo, takže jsem si to vedro musela nějak vykompenzovat.
Vyrazila jsem opět s mojí věrnou parťačkou maminkou do oblasti, kterou jsem chtěla strašně dlouho vidět a nikdy nebyla příležitost. Vydaly jsme se do Hallstattu, který už jsem sice dávno ještě s Vojtou viděla, ale mamka ne, takže jsem si aspoň zahrála na průvodce.
Pokud plánujete výlet do Hallstattu, tak věřte, že městečko projdete za půl hodiny, maximálně hodinu. Kromě fantastických restaurací na břehu jezera tu není moc co dělat a většina lidí si sem jezdí jen pro tu jednu slavnou fotku. Proto je ideální spojit výlet do Hallstattu ještě s dvěmi fantastickými jezery – Königsee a Obersee, což jsme udělaly i my.
Po dvou hodinách jsme se ještě odpoledne přemístily do Schönau am Königsee, kde jsme měly zarezervovaný hotel. Chtěly jsme ráno vyrazit první loďkou napříč Königsee, abychom se dostaly k Obersee jako první, protože jsme věděly, že se během dne tohle fanstastické místo rychle zaplní lidmi.
To se nám povedlo a my jsme nasedly na první loďku, ale už se nám nepodařilo dostat se k Obersee jako první, protože jsme neodolaly mezizastávce u kostela Sv. Bartoloměje, kde jsme vystoupily a prošly se kolem. Tahle zastávka za to určitě stojí, ale řekla bych, že je lepší, pokud si jí vychutnáte až při jízdě zpátky a pojedete nejdřív k Obersee, které je vážně nejkrásnější bez lidí.
Nalodily jsme se tedy na další loďku a vypravily se konečně k vytouženému Obersee. Ještě teď mám z toho místa motýly v břiše, jak bylo nádherné. Dlouho jsem neviděla něco tak krásného. Abyste došli přímo k Obersee, musíte jít ještě cca 15 minut pěšky. Cesta je absolutně nenáročná a stejně nádherná jako jezero samo.
Když dorazíte k Obersee, první co uvidíte je málá dřevěná chatka přímo na hladině, do které máte chutě se okamžitě přestěhovat a prohlásit jí za své letní sídlo. Když už jste u chatky, rozhodně doporučuju vydat se vpravo cestičkou okolo celého jezera až na druhou stranu, kde je podobná chatička. Cesta zabere cca 45 minut a je také nenáročná.
No a když už jste na druhé straně jezera, tak se vydejte dál po louce lehce do kopce. Uvidíte jezero trochu ze shora, což je taky pohled pro bohy. Na konci této cesty je ještě vodopád, který také stojí za vidění. K vodopádu se dostanete asi po dalších 45 minutách chůze od jezera.
My jsme měly to štěstí, že na louce před ním kvetlo neuvěřitelní množství kytek, takže to byla vážně lahoda pro oči.
Potom jsme se vydaly zpátky k přístavu a vzhledem k tomu, že jsme měly ještě něco málo času, tak jsme se vrátily ke kostelu Sv. Bartoloměje a vydaly se k Eiskapelle, což je fantastická ledová jeskyně.
Jenže bohužel jsme netušily, že abychom se dostaly přímo do ní, je potřeba aspoň maček nebo skialp. Nachází se totiž v prudké stráni, která byla pokrytá zmrzlým sněhem a v normálních trekových botách bychom asi přišly o život. Takže jsme se dostaly jen k viewpointu, ale dál jsme nepokračovaly, což byla velká škoda, ale tak snad je to alespoň dobrá rada pro ty, kteří se sem chystají 🙂
A ještě dobrá rada na závěr – nikdy nejezděte poslední lodí zpátky, bývá prý hodně plná a dost často se stává, že se do ní někdo nevejde a pak musí platit dost velké peníze za to, aby pro něj vyslali speciální loďku:)
A co vy? Vydali jste se někdy do této oblasti? Nebo aspoň plánujete? :)))
E.
