Ahoooj!

Po třech měsících od návratu si myslím, že je na místě, abych napsala o mojí srpnové a zářijové šestitýdenní cestě.

A kam mě moje kroky zavedly tentokrát? Do Japonska, na Fiji a do Singapuru. Nebyl to úplně obvyklý trip. Byl to závod. A shodou okolností nejtěžší závod na světě.

Tak popořadě. Ještě předtím, než se pustím do všech mých zkušeností, myšlenek, zážitků a tipů, ráda bych věnovala pár článků samotnému Japonsku, protože zrovna Japonsko je země, která mě neuvěřitelně překvapila. Bohužel jsem neměla dostatek času na to, abych prozkoumala všechny kouty, protože návštěva Japonska byla součástí posledního tréninku na zářijový Eco-Challenge, takže byl tenhle trip spíš ve sportovním duchu – což vlastně vůbec nebylo na škodu.

Kdybych dneska sepisovala seznam 10 mých nejoblíbenějších zemí, Japonsko v seznamu bude na předních příčkách. A co se mi na něm tak líbilo?

Lidé

Moc často o místních nepíšu, protože jim nevěnuju většinou moc pozornosti a jdu si svou cestou.

Nicméně Japonci mě totálně svojí náturou dostali. Nikdy v životě jsem nepoznala tak ohleduplný, zdvořilý, uvědomělý a tichý národ. Představte si, že stojíte v centru desetimilionového Tokia a kolem vás se motá několik tisíců lidí. Kdekoliv jinde byste toho hluku měli po dvou dnech plné zuby. Ale tady je to jiné. Spousta aut jezdí na elektriku, málokdo troubí. Japonci, když mezi sebou mluví (nebo visí na telefonu), tak skoro šeptají, případně si zakrývají ústa, aby nebyli příliš hluční a neobtěžovali tak kolemjdoucí.

Jakožto absolutní mileniální asociál jsem tohle fakt ocenila.

Jídlo

Kvalitu jídla není třeba si obhajovat. Neumím si představit místo, kde by mohli mít lepší sushi, než v místě, kde vzniklo. Cokoliv jsem tu zkusila nemělo chybu.

Příroda & Sightseeing

O přírodě budu psát ze všeho nejvíc, protože ta mě na cestování pochopitelně baví ze všeho nejvíc. Od Fuji, po neuvěřitelné chrámy a svatyně nebo vodopády a faunu.

V tomto článku, jakožto v prvním ze série pěti, jsou zahrnuty fotky a momenty ze třech míst, které mi geograficky nepasovaly ani do jednoho. A to je Himeji Castle, Shiraito no Taki Waterfalls a Lake Kawaguchi s ikonickou Chureito Pagodou.

Himeji Castle

Hrad Himedži je nejrozsáhlejší hrad v Japonsku z roku 1333 a svojí velkolepostí rozhodně za návštěvu stojí. Nachází se se v prefektuře Hyogo a můžete ho navštívit o cestě autem z Osaky do Okajamy. Za 600 yenů dostanete vstupenku, která vás pustí i do vnitřních prostorů hradu. Ty si taky nenechte ujít, protože se ocitnete v dřevěném interiéru, rozloženém do šesti pater. Památka patří i do UNESCA, což jen dokazuje to, jak je výjimečná.

Chureito Pagoda & Jezero Kawaguchi

Tyhle fotky asi znáte. Když do Google obrázků zadáte Fuji, najdete i Chureito Pagodu. A čím je tak speciální? Je od ní nádherný výhled na Fuji. Vlastně i pagoda je sama o sobě nádherná. A pokud jste v Japonsku na jaře, tak je pohled díky kvetoucím sakurám ještě krásnější. Historicky je významná minimálně, protože byla postavená až v roce 1963. Pokud máte čas, rozhodně objeďte i celé jezero Kawaguchi – nabízí další epické výhledy na Fuji.

Vodopády Shiraito no Taki

Tyhle vodopády jsme objevili úplnou náhodou po cestě k sopce Fuji. Do městečka Fujiyoshida jsme dorazili odpoledne, takže nemělo smysl výstup na ikonickou horu začít, a tak jsme se projeli kolem a narazili na značku k Shiraito Waterfalls. Vstup je 600 yenů a prohlídka vám zabere necelou hodinku. Je to asi kilometrová procházka kolem několika vodopádů, kde jeden je krásnější než druhý.