Roadtrip po Maroku – Marrakech

Ahoooooj cestovatelé!

Tak mám pro vás dvě zprávy! Jednu špatnou a jednu dobrou. Ta dobrá je, že se mi podařilo projít všech 5000 fotek. Ta špatná je ta, že jsem nebyla schopná vybrat jen pár, takže vás teď totálně zahltím.

Před pár dny jsem se vrátila z Maroka, kam jsem zavítala poprvé. A jsem nadšená! Přiletěli jsme do Marrakeche, kde jsme strávili jeden a půl dne, takže to vezmu popořadě a začnu Marrakechem.

Bydleli jsme přímo v Medině, což je takové centrum celého města. Klasické evropské hotely byste tu hledali dlouho, je jich tu jen pár. Většinu ubytování totiž poskytují tzv. riády, což jsou malé hotýlky v marockém stylu. Všechny tyto riády mají ikonický rooftop, kde se dá chillovat a třeba pozorovat západ slunce, což jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít.

Během jednoho celého dne jsme prošli pěšky celé staré město od trhů, paláce Bahia, až po mešity a náměstí Jemaa el-Fnaa. A dojmy? No, abych byla upřímná, město mě úplně nepřesvědčilo. Sepsala jsem si odtud následující poznatky:

Špína, smrad a odpadky se bohužel zapřít nedají, což je zřejmě jeden z důkazů, že Maroko opravdu patří na Africký kontinent.
Několikrát nás všichni informovali, jak je v Marrakechi bezpečno. Abych pravdu řekla, bezpečně jsem si teda rozhodně nepřipadala. To dokazuje i to, co se nám stalo při návratu do hotelu.
Uličky jsou tak úzké a klikaté, že je neuvěřitelně jednoduché se ztratit, což se přesně stalo i nám. Snažili jsme se z mobilu vyčíst, kde jsme se ztratili, přičemž k nám přiskočily dva kluci ve věku tak 12 let a ptali se kam potřebujeme. Důvěřivě jsme jim sdělili jméno našeho riádu a oni se nás ujali, že nás tam dovedou. Budiž. Šli celou dobu před námi a vypadali vážně neškodně. Jenže po cestě se k nám připojili další 4 kluci, už o něco starší, kteří šli naopak za námi, což bylo dost nepříjemné. Když jsem viděla, jak mezi sebou komunikují a na něčem se domlouvají, zastavili jsme se a odmítali s nima pokračovat dál. Oni podezřele naléhali, takže jsme se otočili a šli zpátky odkud jsme přišli. Samozřejmě nás všech 6 kluků dohonilo a snažilo se nás přesvědčit, že jdeme špatně. Vtom jsme uviděli Evropany, jak zalézají do nějakého jiného riádu, tak jsme se k nim připojili a zalezli dovnitř s nimi, abychom se dětí zbavili. Nechápavé recepční jsme vysvětlili situaci a ona nám připravila čaj a poradila, abychom chvíli počkali uvnitř. Po hodině stále čekalo všech 6 před riádem, tak jsme se rozdělili. Já zůstala uvnitř se všemi foťáky a penězmi a Andrés šel najít hotel. Vrátil se asi až po dvaceti minutách, ale hotel našel a deti setřásl.
Nicméně tahle zkušenost mi teda nepřipadala, že by měla něco společného s bezpečností…
Proti srsti mi byla i věčná snaha nám něco prodat, i za cenu toho, že na vás někdo šáhne a doslova vás tahá do jejich obchodu nebo stánku. S tím se vlastně pojí i fakt, že vás ošulí, jak jen to půjde. Zajímavé je to, že z letiště na hotel jsme se taxíkem dostali za 250 marockých dirhamů a obráceně za 100 MAD. Což je vlastně přesně to, co jsem psala o Tanzánii. Afrika jako Afrika.
Místní lidi nesnáší, když je někdo fotí, proto se okamžitě kryjí hned jak vidí foťák. A pokud se vám přeci jenom někoho podaří vyfotit a on si toho všimne, okamžitě k vám přiskočí a požaduje buď peníze, a nebo fotku smazat. Za fotku a video s hady na náměstí jsme dali dokonce 20 Euro.
Dost nepříjemné je i to, jak na mě místní chlapi koukali. Občas i pískali nebo pokřikovali debilní poznámky. Takže doporučuju se co nejvíce zahalit, pokud Maroko navštěvujete. Neříkám, že máte mít šátek na hlavě, ale džíny a tričko jsou úplně ideální. Já měla volné šaty s dlouhým rukávem pod kolena a i tak jsem si nemohla nevšimnout pohledů všech na moje nohy.
Je ještě asi fajn zmínit jeden fakt, a to je ten, že nám při příletu zabavili drona. Později jsme se dočetli, že létání dronů je v celém Maroku zakázané. Tím, že jsme ho čestně přiznali, nám ho při odletu za úplatek vrátili.

Abych to shnula, upřímně jsem od Marrakeche čekala víc, ale na druhou stranu všichni moc dobře víte, že objevování měst není úplně pro mě, a že se mnohem lépe cítím v přírodě:)

A co vy? Byli jste někdy v Marrakechi? Líbilo se vám tam? Pochlubte se se zkušenostmi!