Ahooooj!
Po odevzdání diplomky jsem byla tak psychicky frustrovaná, že jsem bezpodmínečně musela někam odcestovat vyčistit si hlavu. Abych pravdu řekla, frustrovaná jsem byla už týden před odevzdáním, takže jsem pro sebe a mojí věrnu parťačku mamku koupila dvě letenky do Izraele s tím, že odletíme dva dny po odevzdání. V den odletu jsme vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci v Izraeli raději neměly pevně naplánovaný program a zarezervovanou jsme měly jen jednu noc v Tel Avivu, kam jsme měly přiletět, takže všechno bylo strašně zmatené a řešené za pochodu.
Nakonec se z toho vyklubalo ale něco neuvěřitelného, na co budu dlouho vzpomínat. Mám takový dojem, že tripy, které jsou neplánované a stoprocentně spontánní, jsou ty nejlepší, protože člověk nemá čas si udělat žádnou představu o tom, jak to bude všechno vypadat.
Tak všechno popořadě. Odlétaly jsme z polské Wroclawi s Ryanairem, což jsem si vynutila, protože letenka z Prahy se pohybovala kolem 9000 Kč a z Polska vycházela na necelé 2000 Kč. Sice je to čtyřhodinový opruz dostat se Flixbusem z Prahy do Wroclawi, ale ten rozdíl v ceně letenky mi vyjde na dva páry bot, takže nebylo co řešit.
Do Tel Avivu jsme přiletěly v sobotu, což byla první chyba. O šabatu jsme věděly, ale netušily jsme, jak moc v praxi tenhle svátek funguje, navíc v Tel Avivu, který je západněji orientovaný, než zbytek Izraele. Teď už víme, že je všechno zavřené, nejezdí veřejná doprava a jediná možnost, jak se pohybovat po Izraeli je předraženým taxíkem. Z letiště na hotel nám tedy nezbývalo nic jiného, než zvolit právě taxík, za který jsme daly v přepočtu asi 1000 Kč (hotel byl asi 10 km od letiště, nic šíleného, ale při šabatu jsou ceny taxíků vyšší. Navíc si účtují i za kufry a počet lidí v něm – ne v kufru, ale v taxíku:D).
Hotel se jmenoval Golden Beach a byl úplně na pláži (první a druhá fotka je focená z balkonu, výhled v topu, ne?). Na bookingu moc dobré hodnocení nemá, ale pravděpodobně nedávno prošel rekonstrukcí, takže byl super. Sheraton to zrovna není (který je ostatně o ulici dál), ale my vždycky opouštíme pokoj ráno a vracíme se na něj za tmy, takže luxusní hotel s pětihvězdičkovým wellness jsou pro nás vyhozené peníze. Důležitá je pro nás spíš dobrá lokalita, odkud se dá dojít pěšky kamkoliv. Zásadně totiž chodíme všude pěšky. Skvělý kardio mimochodem.
Anyways, doplácaly jsme se do hotelu, převlékly se a vyrazily na pláž s tím, že do města se podíváme až odpoledne, kvůli vedru. Nutno totiž podotknout, že bylo nesnesitelných 40°C. Omrkly jsme Jaffu, celé staré město a došly až na horu na samém konci města se zahradami Gan HaPisga, odkud byl krásný výhled na Tel Aviv.
Po západu slunce jsme to otočily a když jsme došly na pokoj, začaly jsme plánovat, co dál. Vymyslely jsme, že si další den půjčíme auto a projedeme sever Izraele. Jenže jsme zjistily, že v neděli byl zase jiný svátek a že všechny půjčovny aut jsou zase zavřené. Tím pádem jsme neměly jinou možnost a strávily další den v Tel Avivu, tentokrát couráním po novém městě. Prozkoumaly jsme Bílé Město plné bauhausů, což jsou nádherné bílé stavby, které rozhodně stojí za vidění; centrum mrakodrapů i Operu a muzeum umění.
V pondělí se nám konečně podařilo půjčit si auto, takže chvilku po osmé ráno jsme vyrážely směr sever, ale o tom zase příště! 🙂
E.