Ahoooj!
Kdo si počkal, ten se dočkal! Konečně jsem dopsala slibovaný článek z Jordánska, takže tady ho máte!
Vzhledem k situaci v Izraeli a okolních státech jsme ještě dva dny před plánovaným odjezdem do Petry přemýšlely, jestli to celé nezrušit a nezůstat někde v civilizaci. Ale nakonec jsme se rozhodly dvoudenní trip do Jordánska risknout, ale úplně v jiném, než našem klasickém punkovém stylu.
Obě dvě nesnášíme cestovky a další organizované výlety, ale v tomhle případě jsme udělaly výjimku a teď, když na to koukám zpětně, to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí za celý trip. Vybraly jsme si cestovku, která nabízela dvoudenní výlet z Eilatu do Petry a na poušť Wadi Rum s přespáním právě v poušti. Nemůžu říct, že by to bylo úplně podle našich představ, ale viděly jsme co jsme chtěly a to je důležité. Agentura se jmenovala Fun Time a můžu jí jen doporučit. Všechno bylo super zorganizované a guidové milí.
Zároveň je důležité podotknout, že dvoudenní výlet do Jordánska není úplně levná záležitost, na které jednak cestovky a jednak jordánská vláda dost rejžuje. Ale na druhou stranu, je dost možné, že za pár let už dost možná žádná Petra nebude, takže to za to rozhodně stojí. Asi nejdůležítejší je však říct, že výlet s cestovkou vyšel levněji, než kdybychom jely samy v autě z půjčovny a to z několika důvodů. Výstupní (výjezdní) vízum z Izraele je nějakých $60, dalších myslím $50 se platí za jordánská víza. Oboje se kupují na hranicích. Tyhle dvě částky musíte zaplatit ať už jedete s cestovkou nebo na vlastní pěst. Komplikace ale spočívá úplně v něčem jiném. Hraniční přechod neprojedete autem. Je prostě jen pro pěší, takže i v případě, že na hranice přijedete v autě z půjčovny, musíte ho tam nechat, hranice po zakoupení všech víz přejít pěšky a na druhé straně zaplatit taxíka, který vás vezme do Petry nebo kamkoliv jinam, což není úplně malá částka, pokud počítáte, že jí budete muset zaplatit dvakrát. Navíc mám dojem, že jako autobusový zájezd neplatíme ještě nějaký další poplatek, ale už si nepamatuju kolik. Nicméně ten pocit, že jste celkem v bezpečí s lokálními guidy, kteří mluví anglicky, je k nezaplacení.
Takže. Společnost nás nabrala přímo na hotelu v Eilatu a odvezla nejdřív do Petry, kde jsme strávili odpoledne. Kdyby to bylo na mě, tak klidně v Petře strávím času víc, protože s cestou a dvouhodinovým handrkováním na hranicích (což je běžné) jsme měli jen cca 3 hodiny času. Nestihly jsme s mamkou projít všechno, co jsme chtěly, protože je Petra tak obrovská, že to aní možné není. Jak si někteří myslí, není to jen „The Treasury“ – je to celé město a stovky kaňonů, skal, soch a dalších zajímavostí.
Odpoledne jsme se přesunuli do pouště Wadi Rum, kde nás čekala večeře a přespání v beduínském kempu. Další den ráno jsme hned po snídani nasedli na jeepy a vydali se v malé skupince na dvouhodinové jeep safari, během kterého jsme spatřili i velbloudy.
Pak jsme se vrátili zpátky do Eilatu, odkud jsme ještě ten večer autobusem odjeli do Tel Avivu a další den odletěly domů.
A celkový dojem? Je to jedna z „once in a lifetime“ destinací, kterou jsem měla tu čest poznat, ale už bych se do ní znova asi nevrátila. Bylo tu na mě hlavně moc vedro:DDDDD
A co vy? Máte nějakou zajímavou historku z Izraele/Jordánska? Nebo byste se sem chtěli někdy podívat? :))
E.
