Ahoj cestovatelé!
Tak jsme se vrátili z úžasného Bergenu, kde jsme strávili dva dny (viz minulý post), zpátky do Osla, kde nás čekaly další dva dny. Tentokrát byla zpáteční cesta vlakem ještě krásnější, protože místo sněhové vánice byla úplně modrá obloha a svítilo sluníčko. Přijeli jsme asi ve 3 odpoledne, takže jsme měli čas ještě projít kus Osla. Zastavili jsme se u Opery, jedné z nejmodernějších a architektonicky nejzajímavějších staveb v Evropě. Taky jsme stihli hrad Akershus a něco málo z místních nákupních center (jak jinak). Ani v Oslu to ale nebylo cenově lepší, bohužel se nemůžu pochlubit ničím, co bych si odtamtud přivezla, jenom trička stály tolik, co letenka.
Všechno jsme prošli pěšky, takže jsme večer byli docela utahaní, ale nakonec jsme stejně šli spát asi ve 2, protože s námi v bytě ještě bydleli dva New Yorčani, se kterými sme se tak zakecali o cestování, že jsme úplně zapomněli být unavení. Druhý den jsme pospávali do 11, šoupli jsme do sebe instatní oběd (ano, dělám trenérku a mojí náplní práce je mimo jiné i radit lidem s jídelníčkem a sama se na dovolené cpu svíčkovou z pytlíku:D) a zase vyrazili do ulic. Byli jsme se podívat na druhém konci Osla, kde jsme viděli katedrálu, radnici a parlament. Došli jsme až k přístavu, kde jsme shodli, že bychom chtěli bydlet. Podel celého pobřeží byly ty nejluxusnější byty, které si jen můžete představit. Každý měl balkón s výhledem na moře a přístav a svoje vlastní molo s parkovacím místem pro loď. Architektonicky – i když to byly jen byty – mi přišly naprosto geniální. Když jsme se vraceli zpátky podél pobřeží, stihli jsme úžasný západ slunce, byla to fakt romantika. Škoda ale, že mrzlo, umím si takovouhle procházku představit ve dvaceti stupních a s kabelkou přes rameno místo turistického batohu.
Vraceli jsme se zase za tmy, ale už ne zpátky do bytu, ale na autobus, který nás odvezl na letiště Torp. Domu se nám samozřejmě vůbec nechtělo, uteklo to jako voda.
Shodli jsme se, že se sem do Norska v létě vrátíme, ale už s karavanem a minimálně na tři týdny a spojíme to i se Švédskem. Ještě teď sedíme v letadle, ani nejsme ještě doma a už plánujeme další cestu. Klasika.
Abych to shrnula, podle mě má Norsko i ostatní severské země svoje kouzlo i v zimě, i když neznám nikoho, kdo by se takhle vydal do ještě větší zimy, než je v Česku:)
Mějte se krásně,
E.
