Princezna

Ahoooooj!

viděli jste film Divočina s Reese Witherspoon? Jestli ne, tak se na něj podívejte a pak si dočtěte zbytek tohodle článku. Jestli jo, tak vám řeknu, co jsem vymyslela.

V polovině srpna odjíždím s Fjällrävenem do Švédska na 110 km pochod pěšky přes polární kruh. Měli bychom to zvládnout na týden. Poletím do Kiruny, což je městečko na severu Švédska, v Laponsku, a když jsem koukala na mapu, kde tohle městečko vlastně leží, zjistila jsem, že je jen kousek od národního parku Sarek a Lofot.

Už asi pět let jsou Lofoty a Sarek mým největším snem a je to pro mě taková srdcovka, takže jsem sepsala e-mail do Švédska do Fjällrävenu s prosbou posunout mi zpáteční letenku o týden s tím, že si půjčím potom auto a dojedu na 400 km vzdálených Lofoty. Ani jsem nedoufala, že by to mohlo vyjít. Asi pět minut po tom, co jsem e-mail odeslala, mi volá švédské číslo. Čekala jsem reakci, jestli jsem se asi nezbláznila, nebo minimálně že to opravdu nejde.

Místo toho mi jakýsi Philipp, Head of PR International Fjällräven, do telefonu začal pět o tom, jak je to skvělý nápad, že to vůbec není žádný problém a na kdy přesně chci zpáteční letenku. O dvě hodiny později jsem už na e-mailu měla letenku Praha–>Kiruna na 10.8. a Kiruna–>Praha na 23.8.

Takže mě čekají dva týdny ve Švédsku a Norsku. No a teď proč jsem zmiňovala ten film. Přemýšlela jsem s kým jet a došla jsem k závěru, že pojedu nejspíš sama. Mám k Norsku a obecně severu hodně pozitivní a vlastně dost zvláštní vztah a asi chci si tuhle „očistnou“ cestu prožít sama. Nechci týden s nikým mluvit a chci si dělat co budu chtít. Klidně třeba celý den sedět na fjordu a pozorovat vlny. Ne, nezbláznila jsem se, jenom potřebuju some time off. Strašně se na to těším a hrozně mě zajímá, jaké to bude. Tahle cesta bude úplně jiná, než všechny ostatní. Rozhodně to ale neznamená, že nebudu fotit nebo natáčet!:)

Do Sareku se nedá ani dojet autem. Musí se jít dva dny pěšky, aby se člověk dostal do nitra parku, takže budu muset dost hnát, což po 110 km v nohách nebude úplně easy, ale Švédsko ani Norsko nemá tak vysoké hory, takže by to nemuselo být tak hrozné. Spát budu na divoko (konečně legálně!:D) ve stanu.

Kam ale rozhodně sama nepojedu je Gruzie. Jenomže nemůžu najít parťáky. V plánu je dva týdny pochod přes gruzínské a arménské hory, ale i Tbilisi a Jerevan. Kdybyste se chtěl KDOKOLIV připojit, dejte mi kamkoliv vědět, čím víc lidí, tím lépe, z důvodu bezpečnosti. Základ jsem zatím já a mamka, ale dvě ženský samy asi není úplně dobrý nápad, takže ozývejte se, berem kohokoliv! Ženy, muže, mladé, staré, všechny!:)

Takže tak, a já si jdu pomalu balit do Dolomit, odjezd už za týden!:))))

Pa,
E.