Ahoj cestovatelé!
Je tu slíbený report ze Skotské části našeho výletu po Velké Británii, kam jsme pokračovali hned z Manchesteru.
Z Manchesteru jsme dojeli do Glasgow, kde jsme i tři noci přes Airbnb spali a odtud jsme vyráželi na jednotlivé výlety. Jako první jsme se podívali na Isle of Skye, což byla vlastně asi největší šílenost našeho roadtripu a komukoliv jsme řekli, že jedeme z Glasgow na otočku na Skye, si ťukal na čelo. Tenhle neuvěřitelný ostrov je totiž od Glasgow vzdálený přes 6 hodin autem a podotýkám, že se na severu Skotska stmívalo asi ve 4 hodiny. Takže si spočítejte, v kolik jsme asi tak vyráželi z Glasgow, abychom stihli aspoň dvě hodiny světla!:D
Nikdo z nás ale toho času v autě nelitoval, protože co jsme viděli na Skye byl zážitek na celý život. Měli jsme naplánový krátký výšlap se jménem Quiraing a když jsme dorazili na místo, tak nám dokonce i na 20 minut vylezlo sluníčko, a to se tady moc často nestává (na wikipedii píšou: „vzhledem k špatnému počasí a odlehlé poloze není zatížen masovou turistikou“). Po těchhle krásných dvaceti minutách se během chvilky zatáhla obloha a chytla nás taková bouřka, že jsme zmokli na kost:D
Kromě Quiraingu jsme se mrkli i na tzv. Kilt Rock, skalní útes, který svým vzhledem připomíná kilt.
Fotek je trošku víc, ale nedalo se nefotit, protože všude kam se podíváte byly koberce trávy jako z jiné planety!! Tak doufám, že to přežijete:)
Kdesi po cestě ze Skye jsme hned u silnice omrkli tenhle hrad, který nebyl vůbec v plánu, takže vám ani nepovím jméno.
Další skvost, který jsme navštívili, byla oblast Glencoe. Tady naopak všechno vyzařovalo podzimem a místo zelených koberců tu byly oranžové pláně. Původně jsme chtěli vyrazit na Three Sisters, ale zase mělo celý den pršet, tak jsme túru vzdali a kochali se jen pár metrů od silnice. Měl to být osmihodinový hike až na vrcholek jedné z hor, které jsou na fotkách, ale vzhledem k té mlze by stejně nebylo nic vidět.
Další den jsme vyrazili opět z Glasgow, a jelikož pršelo a foukalo tak silně, že se nedalo venku vydržet ani pět minut, tak jsme trošku zaimprovizovali a dojeli do pobřežního městečka Aberdeen. Tam jsme se trochu vyblbli u moře, aby se neřeklo, že jsme u moře vůbec nebyli. Zažila jsem tu snad ty největší vlny a dokonce jsme se i omylem po kolena vykoupali, takže můžu potvrdit, že je tu moře v listopadu opravdu ledové.
Po cestě do Aberdeenu jsme zastavili i v nejstarší výrobně skotské whisky, kde jsme absolvovali i prohlídku s ochutnávkou. Vzhledem k tomu, že bylo 10 ráno, tak nám pár ochutnávek stačilo 😀
Po cestě zpátky z Aberdeenu jsme si udělali krátkou zastávku u hradu Dunnottar, který byl snad ten nejkrásnější a nejfotogeničtější, co jsem kdy viděla. Tady jsme taky parádně zmokli, ale třímetrové vlny, narážející do vysokých útesů, rozhodně stály za to! Cestování v tomhle počasí má jednu velkou výhodu, nikde není ani noha, takže máte fotky bez lidí:D
Hlavní město Skotska, Edinburgh, jsme viděli zase jen za tmy, i přestože jsme do něj dorazili asi v 6 hodin odpoledne.Tady jsme vylezli na Calton Hill, odkud byl neuvěřitelný výhled na město. Zavítali jsme i do prodejny s tradiční skotskou whisky, která byla jen pár metrů od Edinburského hradu.
Snad se fotky líbí, i když jich je tolik, nedokázala jsem jich prostě vybrat míň. Skotsko je určitě země, kam bych se chtěla vrátit ještě jednou v létě, i když ten podzimní déšť k tomu tak nějak patří.
No a ani jsem se v Praze neohřála a pozítří odlétám s Vojtou do Portugalska, kde snad bude o něco lepší počasí. Přilétáme do Fara, menšího městečka na úplném jihu Portugalska, ale plánujeme výlety i do Španělska, které je kousek. Takže se můžete těšit na fotky a zážitky z Gibraltaru, Malagy a Sevilly!
Cestování zdar! :)))
E.