Warning: Undefined array key "file" in /www/doc/www.eliskajanousova.com/www/wp-includes/media.php on line 1749
Ahooj!
Tak tady je třetí část naší šestitýdenní cesty Amerikou.
Hned jak jsme opustili Salt Lake City v Utahu, teplota rapidně klesla. Místo typických 35 stupňů jsme poprvé v autě zapnuli topení a nandali na sebe svetry. Projeli jsme Idaho, ale nezastavili na jediném místě, protože (promiň, Idaho) tady absolutně nic není.
Naše první zastávka byla až v Grand Teton National Park. Pár nocí jsme měli zaplacených v malém roztomilém městečku s názvem Jackson, kde všechno připomínalo evropské Alpy. Hory tu byly naprosto úchvatné, a to ani nemluvím o jezírkách a vodopádech. Prohikovali jsme Grand Teton křížem krážem.
Omrkli jsme i staré stodoly, typické pro okolí Grand Tetonu. Koukejte na ty hory za nimi!
Na našem prvním hiku jsme viděli losa! Byl asi 20 metrů daleko a byl to vlastně první los, který jsme ve Státech viděli.
Taky jsme si všimli malých marmotů, kteří pobíhali všude kolem nás. Docela roztomilá zvířátkaz dálky, ale při bližším zkoumání vypadali nebezpečně.
Hike byl asi 6 mil dlouhý a byl to první hike, na kterém jsme zažili déšt. Stejně to bylo worth it, protože kromě krásné přírody jsme nakonec potkali i medvěda. Říká se, že bezpečná vzdálenost je asi 100 metrů a tenhle na nás vybafnul asi ze 3 metrů, takže jsme vzali nohy na ramena.
Když jsme se vyškrábali do 2500 metrů, příroda jakoby ještě zkrásněla.
Pár hodin sice pršelo, ale my jsme byli dobře vybavení, takže nám to ani nevadilo. Aspoň tu nebylo tolik lidí a my měli klid na pozorování divoké zvěře.
Po 6 hodinách na nohou jsme byli zase zpátky na silnici!
Naše druhá zastávka byl Yellowstone National Park.
Jak jistě víte, v Yellowstonu najdete spousty hot springs, gejzírů, jezírek, bahna a čmoudíků, jak je nazývá moje mamka. Národní park je obrovský, takže jsme tu museli zůstat 4 noci, abychom viděli opravdu všechno.
Po Yellowstonu jsme zamířili dál na sever, až do státu Montana. Největší chlouba Montany je pravděpodobně Glacier National Park. Tady jsme zase prohikovali boty, protože abychom se dostali k nějakému pěknému jezeru, museli jsme se vyškrábat vysoko do hor. Nejlepší hike byl asi pětihodinový a dovedl nás k tomuhle jezeru, jehož jméno jsem šťastně zapomněla. Bylo ukrutně ledové, takže jsme se ani nesmočili.
Po cestě zpátky jsme přímo na pěšině narazili na samičku losa. Pozorovali jsme jí ze vzdálenosti asi dvou/tří metrů. Úplně jsem jí chtěla pohladit, jak roztomilá byla.
Další hike nás dovedl pro změnu k tomuhle nádhernému jezeru. Vypadá to, že Glacier National Park je jedno velké tyrkysové jezero.
Jezera tu jsou tak čistá, že vždycky vidíte na dno.
A tohle je náš Ford na jedné z nejkrásnějších silnic Montany. Tahle scénická cesta se jmenuje Going-to-the-sun Road a já celkem chápu proč. Prochází celým parkem a vezme vás na úplný vršek hor. I přesto, že tu bylo kolem 15 stupňů, sníh od zimy ještě neroztál a bylo ho tu spousty.
A ještě jeden medvěd. Věděli jste, že i přesto, že se těmhle medvědům říká black bears, jejich barva může být od černé, přes hnědou, až po blonďatou? Takže vlastně nikdy nevíte, jestli máte tu čest s grizzlym nebo black bear.
Z Glacieru jsme vyrazili rovnou do Seattlu, což bylo asi 8 hodin autem. Měli jsme to štěstí, že jsme tu byli na 4th of July, takže jsme si užili i pořádný ohňostroj. Tady se od nás odpojila mamka s kamarádkou a odcestovaly domů. Mně s Vojtou to bylo pořád málo, a tak jsme si výlet ještě prodloužili o další dva týdny.
Tak to je všechno. Tímhle končí náš roadtrip po USA. Když jsem tuhle cestu plánovala, myslela jsem si, jaká to bude relaxační pohodička, ale když jsem přijal zpátky do Prahy, spala jsem snad dva dny v kuse. Jenže já relaxuju aktivně, takže mi to vůbec nevadilo. Takhle nějak vypadá moje perfektní dovolená. Nezměnila bych jedinou věc.
Anyways, vyprovodili jsme mamku s kamarádkou na letiště a koupili si dvě jednosměrné jízdenky na vlak ze Seattlu do Vancouveru. Takže už teď vám můžu říct, že jsme pokračovali do Kanady. Ale něco na tom našem pokračování bylo speciální. Co? To se dozvíte příště! 🙂
E.