Ahooooooj!
Doufám, že toho sněhu ještě nemáte plné zuby, protože jsem tu s dalším článkem z českých hor!
Tentokrát jsem se vydala na otočku do Krušných hor, kde jsem na sněžnicích vyběhla z Božího Daru na úplný vrcholek Klínovce. I přesto, že byla sobota, jsem po cestě nepotkala ani nohu, jeklikož byli všichni nasáčkovaní na sjezdovce, která mě poslední dobou vůbec neláká. Naopak. Mám ráda to ticho a tu volnost pohybovat se kde se mi zachce. A že se sněžnicema je to možné, protože nikde nezapadnete.
Tenhle výlet jsem brala opravdu jako čistě sportovní aktivitu, protože mi počasí úplně nepřálo. Byla mlha taková, že nebylo vidět na deset kroků. Ještě že jsem s sebou měla kompas, jinak bych hledala v hustých krušnohorských lesích cestu dodnes.
Co se sněžnic týče, často se mě ptáte, jaké mám. Musím vás zklamat, protože sněžnice nejsou moje silná parketa. Mnohem raději mám mačky. Ty jsou ale vhodné jen když je sníh zmrzlý. Do prašanu a měkkého sněhu se více hodí právě sněžnice. Jenže když je prašan, tak vášnivý skialpinista jako já rozhodně po sněžnicích nesáhne. Navíc výhoda skialpů je ta, že si po vyšlápnutí můžete kopec freeridem sjet. Na sněžních to jde hodně těžko, takže musíte zase šlapat dolů odkud jste přišli. Což je pěkná nuda. Takže abych odpověděla na otázku, půjčovala jsem je v Božím Daru:)
A co vy? Jaký máte postoj ke sněžnicím? Zkoušeli jste je někdy? :)))
E.
WEARING:
All – Peak Performance