Ahoooj!
Tak trošku koukám, že se z mého blogu o módě a cvičení pomalu, ale jistě stává blog o outdooru. Což úplně nevím, jestli je dobře nebo špatně. Po naprosto vyčerpávajícím článku z Finska budou tyhle o něco kratší, snad mi to prominete.
Nějakým záhadným způsobem jsem se po roce a půl zase objevila v KALIFORNII. Po páté. Mám pocit, že jsem se v Kalifornii zasekla a je to můj soul-state (o první místo se dělí se Skandinávií). Zní to jako klišé, já vím. Je to jako Bali. S tím rozdílem, že všichni už několik desítek let víme, že Kalifornie je pro turisty ráj na zemi. O Bali si to lidi myslí jen pár let.
I tentokrát to byla cesta snů. Během 14 dní jsem se ocitla v pěti různých částech Kalifornie, a proto i články z téhle cesty budou rozděleny do pěti.
Ta první část je z Yosemit a Sequioa NP.
Vzhledem k tomu, že byl začátek dubna, většina hiků v Yosemitech je zavřená. Well…Duh, když je všude dva metry sněhu. Dvoudenní exploration začal na treku k Upper Yosemite Fall. Je to asi čtyřhodinová cesta nahoru a dvouhodinová cesta dolů, nicméně když se trochu sklouznete po zadku na sněhu, jste dole za hodinu a půl.
Následoval západ slunce někde po cestě ven z parku. Ráno vstávačky na východ slunce na Tunnel View a dopoledne rychlý průzkum Lower Yosemite Fall. Odpoledne odjezd do Sequoia. Tam ale nastal problém v tom smyslu, že byl prostředek NP z důvodu přílišného množství sněhu na silnici uzavřen, takže se nedalo národním parkem projet skrz na skrz a vidět General Sherman Tree. Musela jsem se spokojit s General Grant Tree.
Dotazy?
E.
