Elite Bloggers – Content Marketing
Ahoooj!
Určitě spousta z vás ví, že značka Dove podporuje ženy a jejich sebevědomí, ať už jsou hubené, plnoštíhlé, malé, velké, mladé nebo starší. Má pomáhat ženám a dívkám cítit se krásně, sebevědomě, motivovat a především dodat odvahu nebát se být sama sebou a jít si za svými sny. Do této kampaně se zapojilo několik žen, mezi které patřím i já a můj příběh, a to mě strašně těší!:) O těch ostatních se můžete dočít TADY.
A i já mám své sny a vášně. A to je (kromě cestování a módy) sport a moje milované fitko. A právě k této příležitosti jsem nafotila fotky, které vyjdou v příštím čísle Cosmopolitanu!
A co to pro mě znamená motivace? Co mě žene pořád dál? Kde beru tu vůli pořád cvičit?
Začnu od začátku. Začalo to, když jsem rok studovala v Americe, kde jsem přibrala asi 12 kg. Tam byl tlustý každý, takže mě to nějak závratně nevzrušovalo a zapadala jsem do davu, ale když jsem se vrátila, podívala jsem se jednou do zrcadla a všechno mi to najednou došlo. Došlo mi, že takhle vypadat nechci, a tak jsem začala chodit cvičit. Ale samozřejmě jsem zezačátku netušila, co dělám, takže výsledky žádné. Zaplatila jsem si 10 hodin s trenérem, který mě naučil základy, ale pořád to bylo málo. Začalo mě to strašně bavit, protože jsem začala vidět výsledky.
A tady bych se zastavila. Motivace totiž souvisí s výsledky. Ne naopak. Podle mě víc výsledky určují motivaci, ne motivace výsledky. Zamyslete se nad tímhle chvilku. Můžete být motivovaní, jak chcete, ale pokud výsledky neuvidíte, je otázkou času, kdy motivace opadne. Ale jakmile vám jednou začnou padat kalhoty, motivuje vás to makat ještě víc, protože víte, že ta dřina opravdu za to stojí.
Anyways, začalo mě to bavit tak moc, že jsem si řekla, že si udělám trenérskou licenci a budu taky trénovat a pomáhat lidem, kteří jsou ve stejné fázi, jako jsem byla já – mají motivaci, ale nevědí jak na to. Za tři měsíce jsem už nastoupila ve fitku jako trenérka a pokračovala i se sebou. Podařilo se mi za rok nejen zhubnout těch 12 kilo zpátky, ale ještě jsem si vytvořila perfektní fyzičku, přestala kouřit, a přeměnila dalších několik kg tuků na svaly. Nikdy se nechci vrátit na těch 70 kg, protože jsem se na sebe nemohla podívat ani do zrcadla. Chtělo se mi brečet pokaždé, když jsem se na sebe podívala a v odraze jsem viděla jenom neschopnou obyčejnou holku bez jakékoliv vůle. A to já nejsem. Nejsem a nikdy nebudu ta, která nad vším pofňukává, když se jí něco nedaří. Ta, která nedělá nic pro to, aby byla spokojenější a jenom se lituje. Protože jsem taková byla a z chyb se člověk učí, že?:)
A ještě bych se pozastavila nad tím, PROČ to vlastně všechno dělám. Dělám to pro sebe. Ani ne kvůli blogu, ani kvůli klukům, ani kvůli tomu, abych si mohla kupovat XS trička. Protože se mi u holek líbí sportovní postava. Nikdy nebudu vyhublá modelka. Protože nechci. Chci mít vysportovanou postavu, a taky si za tím jdu. Chci překonat sama sebe a být se sebou spokojená. Kdybych chtěla být modelka, přestanu jíst. Kdybych chtěla běhat maratony, netahám ve fitku činky a jdu běhat. Kdybych chtěla být právníkem, jdu na práva.
Je to jenom o tom, co VY CHCETE. A o tom celá motivace a vůle je. Moje motivace je taková, že už nikdy nechci vypadat jako před sedmi lety. A jaká je vaše motivace? :))) Máte nějakou?
E.
